Přichystali jsme si pro Vás exkluzivní blog s příspěvky z různých oblastí italské kultury, módy, literatury, výtvarného umění nebo jazykovědy. Nebudou zde chybět ani úvahy nad bujarým italským stylem života, který se mnohdy liší od našich českých zvyklostí a klidné povahy. Dále přispějeme zajímavostmi z oblasti gastronomie, italských tradic a možná se tu a tam objeví i tématika sportu, který je italským národem tolik oblíben.
Budeme rádi, když se zapojíte do našich diskuzí a vyjádříte Váš názor na jednotlivé příspěvky.
Hurá do toho!
„MOJE Itálie“
/ 8
- Podrobnosti
- Zveřejněno 15. 5. 2012 21:54
- Napsal Carmela
- Zobrazeno: 2670
Itálie ... slovo, které zahrnuje mnohé ... od pozitivních stereotypů (gelato, pasta, mare, „o sole mio", cantare, ballare), až po ty negativní (mafia, bunga bunga, ukřičení italští turisté na výletě se slunečními brýlemi přes půl obličeje, i když je venku pod mrakem).
Život není jen černý nebo bílý, tak jako to není Itálie. Stát o rozloze 301.340 km², který zahrnuje Alpy, Apeniny, výšiny, nížiny, moře, jezera, vulkány, termální prameny a vše další, co vám přijde na mysl. Země s tisíciletou historií, kde ty nejdůležitější aféry končily, když ty naše teprve začínaly a pan praotec Čech si usmyslel, že si udělá výlet na horu Říp. Území, na kterém si zřídily přechodný či trvalý pobyt nespočetné národy a kmeny Evropy a Asie (namátkou budu jmenovat Normany, Araby, Germány, Francouze, Španěly), a které se svého sjednocení dočkalo až v roce 1861. Národ, který se skládá z těch více pracovitých (říká se, že jsou to ti ze severu) a z těch méně pracovitých (zlé jazyky je zařazují na jih). Kontrastů je spousta a jeden příspěvek v blogu na jejich popsání určitě nestačí.
Proto vám budu o MOJÍ Itálii vyprávět na pokračování. Volba velkých písmen pro MOJI je záměrem, protože se jedná o můj subjektivní pohled na tuto zemi, která mě okouzluje, baví, inspiruje, ale také často štve a nutí vyslovovat nepěkná sprostá slova, kterými chci přivolat jazyky pekelné na klučinu z infolinky telefonního operátora, který si s mým kreditem nakládá podle vlastní vůle, či na nekonečnou spleť místních vyhlášek a předpisů, podle kterých musíte mít „attestato" nebo „certificazione", tj. orazítkovaný papír, i na to, abyste ráno mohli vyjít z domu. Spleť natolik spletitou, že tam vždycky najdete nějakou skulinu, přes kterou vyhlášku obejít a díky které tento stát i přes nekonečný chaos více či méně funguje a prosperuje.
Budeme se bavit o MOJÍ Itálii, tak jak ji každodenně prožívám – od výše zmíněného gelata (měla bych se krotit, sezóna plavek se nezadržitelně blíží), přes cucina italiana a vino italiano, až po místní lidové tradice a společenské či politické drby. Zásobárna témat je nevyčerpatelná, proto se budu těšit na jakékoliv vaše podněty a připomínky.
Takže „alla prossima" (na viděnou/na slyšenou/na přečtenou)!